Širším tématem tohoto článku je otázka kulturní relativity v metodologii antropologie a sociálních věd. Cílem textu je popsat anti-anti-relativistický postoj antropologa Clifforda Geertze, v němž se odráží jeho interpretace pozdního díla L. Wittgensteina a jeho pojmu „životní forma“. Geertzův anti-anti-relativismus je výsledkem odmítnutí zaujmout pozici relativisty nebo etnocentristy, a to z několika důvodů. Hlavním problémem obou táborů je podle něj mylná představa kultury jako nedynamického a uzavřeného celku, která vyplývá z filozofické představy „ideálních“ pojmů. Taková představa je podle něj zvlášť (...) neudržitelná v dnešním globalizovaném propojeném světě. Geertz taktéž upozorňuje na dynamický způsob formování identity (subjektu nebo kultury) prostřednictvím setkání se s cizím. Životní forma je pro Geertze metodologický nástroj, který umožňuje vyhnout se rozhodování mezi relativismem nebo anti-relativismem a který naopak poskytuje dynamickou střední cestu, jejíž pomocí jde zkoumat vzájemné prolínání identit kultur a sociálních skupin. (shrink)

V tejto stati je najprv predstavená filozofia informácie (FI) a demarkácia jej predmetu v metodologicky ucelenej forme, to nadviazaním na koncepciu FI L. Floridiho. V porovnaní s jeho návrhom je vyčlenený i predmet metafilozofie informácie, a takisto je ujasnené aj označenie,,filozofie prima“. Floridi tvrdí, že jeho koncepcia FI ho môže voči iným filozickým disciplínam nadobudnúť. Problém chápania FI ako filozofie prima sa však ani po dvadsiatich rokoch od jeho uvedenia výraznejšej priamej reflexie nedočkal. V tejto štúdii je zodpovedaná (...) otázka, či je tento problém stále otvoreným problémom FI a ak áno, v akom zmysle. Je obhajovaná téza, že problém chápania FI ako filozofie primaje otvoreným problémom metafilozofie informácie, pričom vzhľadom na výsledky práce v FI sú identifikované niektoré oblasti, relatívne ku ktorým v súčasnosti môžeme, nemôžeme a nedokážeme FI označiť ako prima. (shrink)

V tejto stati je najprv predstavená filozofia informácie (FI) a demarkácia jej predmetu v metodologicky ucelenej forme, to nadviazaním na koncepciu FI L. Floridiho. V porovnaní s jeho návrhom je vyčlenený i predmet metafilozofie informácie, a takisto je ujasnené aj označenie,,filozofie prima“. Floridi tvrdí, že jeho koncepcia FI ho môže voči iným filozickým disciplínam nadobudnúť. Problém chápania FI ako filozofie prima sa však ani po dvadsiatich rokoch od jeho uvedenia výraznejšej priamej reflexie nedočkal. V tejto štúdii je zodpovedaná (...) otázka, či je tento problém stále otvoreným problémom FI a ak áno, v akom zmysle. Je obhajovaná téza, že problém chápania FI ako filozofie primaje otvoreným problémom metafilozofie informácie, pričom vzhľadom na výsledky práce v FI sú identifikované niektoré oblasti, relatívne ku ktorým v súčasnosti môžeme, nemôžeme a nedokážeme FI označiť ako prima. (shrink)